"Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
(Paulo Coelho)

Slunce mládí.

25. února 2014 v 19:45 | Lucy |  Vlastní tvorba
Psáno za noci plné kouzel, hvězd a svitu měsíce. Za noci, kdy se duši ani tělu nechce spát, neboť mají neodbytný pocit, že by promeškali jedinečnou chvíli, kdy (téměř) celý svět spí a jediné oči jsou otevřené a hledí do tmy... a vidí. Vidí jako za bílého dne. Roztodivné spletence energie, svitu, záře. Daleké světy uschované v hvědném prachu...

Tak tedy báseň, pokud se to vůbec dá nazvat básní.
Tak trochu neuměle k sobě přilepená slovíčka, ze kterých snad něco někdo pochopí. Možná.



Slunce mládí

Již neodráží se tvá tvář na hladině
tisíců jezer a nekonečných vod.
Slunce svih zhas' a čelo tvé zkrápí pot.

Duše tvá je pomatena,
marně hledá klid.
I slunce zář je jí odepřena.
Ten věčný, tichý svit.

I hvězdný třpyt tvé oči nespatří,
zlý pán Čas je z oblohy sňal.
Stromů zeleň a květů vůni
navždy před tebou uschoval.

Svítí slunce mládí dál,
však jen pro dětskou nevinnost,
která jediná může spatřit
nebeský bál,
kterým se každý večer Slunce loučí.

L. 22/2/2014



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama