"Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
(Paulo Coelho)

Prosinec 2009

Šťastné a Veselé...

15. prosince 2009 v 18:42 Čláánky
Šťastné a Veselé....
Vánoce už se blíží.... Těšíte se??
O.o
:D

Tak se mějte a užívejte Vánoční svátky...
Pravděpodobně tu dlouho nebude nic novýho....

I wish you a Merry Christmas and Happy New Year....
:D :D o.O

Vánoční rolnička

5. prosince 2009 v 16:14 | <LuCíč€k> |  Vlastní tvorba
Další moje tvorba, jen čtěte... Šťastné a Veselé...


Vánoční rolnička
Byla zima. Dívka seděla na lavičce v parku, dívala se na vločky, které padají na zem, jako lístky růží. Byl 24. prosinec, ale pro ní to byl jen další den plný bolesti, smutku a slz. Děti se v tento den radovali, smáli se a těšili se na vánoční dárky. Ona ne. Ona se jen modlila, kdy skončí její, už takhle nešťastný život. Nemohla se smát, tak ráda by šla domů, sedla si k večeři, bavila se s rodinou a těšila se jako ostatní děti, ale nemohla, život jí to neumožnil. Neměla takové štěstí jako ostatní.
Nikdo si nevšímal jejích slz, nikdo se jí nezeptal jestli jí není zima, nikdo s ní ani nepromluvil. Seděla tam dál, dokud nebyla úplná tma. Potom se vydala parkem dál, pouliční lampy svítili, vločky pořád padali z nebe a její oči se leskly slzami.
Začínala jí být čím dál tím větší zima, šla ještě kousek, ale dál už nemohla. Sedla si na lavičku. Věděla že nesmí usnout, ale to teplo jí tak lákalo. Viděla rodinu, její rodinu, krb, vánoční stromeček a dárky pod ním. Někdo k ní natahuje ruku, to její máma, říká, dnes se vrátíš domů. Dívka pomalu usíná. To poslední co slyšela je slabý cinkot rolničky někde v dálce…

Nic nás nerozdělí, lásko...

3. prosince 2009 v 18:05 | <LuCíč€k> |  Vlastní tvorba
Ahojky takže další moje osobní tvorba. Je to snad první příběh, který sem psala a skončil dobřem žádná sebevražda ani nci podobného... Asi budu muset zas něco takovýho napsat :D mnoo nic... Přeberte si to jak chcete, ale každopádně pište komentáře.
Doufám že se bude líbit, tak se mějt páá...

…Nic nás nerozdělí, Lásko…
Dívka s klukem sedí na lavičce, drží se za ruce, jsou nesmírně šťastní. Sedí a poslouchají přírodu, šustění listů, hukot moře. Dívka se nakloní ke klukovi: "Moc tě miluju," zašeptá.
"Já tebe taky lásko, nic nás nerozdělí to ti slibuju." Dívka se usměje, a kluk se cítí nesmírně šťastný. Vidí její zářivý úsměv, tu bezstarostnost v jejích očích, cítí teplo jejího dechu na své tváři, nechce se od ní nikdy odloučit. Dívka se kouká do jeho krásných, modrých očí. Nikdy se od něho nechce odtrhnout. Drží ho za ruku a cítí teplo, tu energii, jak z něj sálá.
Oba nechtějí aby tenhle večer skončil. Sedí tam, na té lavičce v lese, a vzájemně se zahřívají svou láskou. Najednou si kluk přitáhne dívku k sobě a políbí ji. Nebrání se, poddává se jeho sladké chuti rtů, mají zavřené oči a oba se vznášejí vesmírem…
Dnes oba, dívka i kluk budou usínat s myšlenkami na toho druhého.
Ráno se dívka probudila, oblékla se a pospíchá rychle do školy, už se nemůže dočkat až ho zase uvidí, včera to bylo tak nádherný. Avšak nadšení brzy opadlo, kluk ve škole není, nedal jí vědět, nezavolal jí, nic. Okamžitě po první hodině vytáhne z kabelky mobil a telefonuje klukovi. Ten to však nebere, má hlasovou schránku, dívka mu proto nahrává vzkaz, aby jí okamžitě zavolal až bude moct, co s nim je? Den míjel, dívka byla čím dál tím nervóznější.
Kluk jí nezavolal, nenechal zprávu. Počkám ještě do večera, říká si, třeba se ozve…
Večer se pořád nic neděje, dívka prožila celý den ve strachu o kluka.
V šest hodin večer se proto vydává za klukem domů. Bydlí od sebe kousek, jen jednu ulici. Dívka proto jde pěšky a vezme to přes park, kde včera seděli na lavičce, tiskli se k sobě a nemohli se nabažit jeden druhého. Vzpomíná na ty chvíle co s nim prožila, na včerejší večer i na ostatní…, byli tak šťastní, měli jeden druhého a to jim stačilo, nevadila jim zima, sníh, déšť, nic. Měli jeden druhého, tak to má být. S krásnými vzpomínkami opouští park a pokračuje dál v cestě.
Zastaví se před jeho domem, začíná být nervózní, co když se mu stalo něco vážného?
Zazvoní na zvonek a za ty neuvěřitelné 2 minuty, které pro ni byly jako 2 hodiny, přišla otevřít jeho máma. "Áá, ahoj, to jsi ty. Copak se děje? Pojď dál," pozvala mě dál. Dívce se zdálo jako kdyby měla zarudlé oči od pláče. "Dobrý den, já se jdu jenom zeptat na Lukáše, jestli je v pořádku. Nebere mi totiž telefony." "Na Lukáše?," divila se. "On ti to neřek?" "Neřek co? Je v pořádku?," ptám se celá zděšená. "Ale jistě, pojď dál, řeknu ti všechno nahoře. No jen pojď," zve mě dovnitř.
Celá roztřesená jdu dovnitř. Když jsme konečně dorazili k Lukášovi domu, jeho máma mi udělala čaj, a posadila mě do obýváku. Začala vyprávět: "Víš on Lukáš…, on je v nemocnici." "Coo? Co se mu stalo?," ptám se celá zděšená div nevyskočím ze židle. "Neboj se, nic mu není," utěšuje mě jeho máma. "Tak proč tam tedy je?," ptám se. "To se ti práv snažím vysvětlit, nepřerušuj mě." A tak sem poslouchala. " Lukáš měl život velmi těžký, už od dětství. Jeho táta byl alkoholik, večer přišel domů a řval na celou rodinu včetně Lukáše. Právě on to snášel nejhůř, otec ho mlátil, řval na něj, vůbec se k němu nechoval jako k dítěti, natož k vlastnímu. Lukáš přišel téměř o celé své dětství, ani rozvod s mužem nepomohl, stejně za náma pořád jezdil. Až jednou jsme na něj podali žalobu a soud mu dal pět let ve vězení. Ani to však nestačilo. Boj stále pokračoval, ale to už mezitím bylo Lukášovi 13 let. Otcovi návštěvy už snášel lépe, až na jeden večer. To přišel manžel domů opilý a naštval se na Lukáše, kvůli nějaké kravině, uhodil ho, on spadnul na roh stolu a měl otřes mozku. Celý týden byl v komatu. Mozek mu fungoval, žil ale byl v těžkém bezvědomí, doktoři mu nedávali naději.
Přesto se z toho dostal, ale není úplně zdravý, jeho mozek nefunguje naplno, nemůže dělat věci jako ostatní lidi, je normální, na první pohled by jsi na něm nepoznala že se mu něco takového přihodilo, ale když s ním žiješ celý život víš, že takovýhle nebyl nikdy, byl jiný, zábavnější, víc společenský, nestranil se tolik lidí. Teď se bojí, že se zase něco přihodí. Právě dneska mu zavolali doktoři, aby šel na kontrolu a nechali si ho tam pro pozorování, pozítří by se měl vrátit, můžeš se za nim podívat jestli chceš. On říkal, že ti to nechce říct, protože by si ho přestala milovat, víš on tě strašně moc miluje ani nevíš jak, kolik obrázků pro tebe nakreslil, jak byl do rána vzhůru a přemýšlel, a já vím že o tobě. Nikdy jsem nepoznala dva lidi, kteří by se tolik milovali," dopovídala a utřela si slzy. Já sem neměla slov, nemohla sem dýchat, požádala sem jeho mámu o kapesník, protože takovýhle příběh jsem ještě nikdy v životě neslyšela. Bylo mi strašně líto Lukáše. "Já vím, že nikdo nemůže pochopit co si prožil, ale mě se s tím přeci mohl svěřit," řekla jsem. "Děkuju, že ste mi to řekla, sem vám moc vděčná, hned za ním jedu."
Odešla jsem z jejich domu. Jeho máma mi moc pomohla. Ihned jsem sedla do autobusu, nevnímala svět kolem sebe, jenom sem myslela na Lukáše. Vystoupila jsem před nemocnicí, na recepci jsem se zeptala kde leží a rychle běžela za nim.
Už mě viděl přicházet. Na jeho tváři se zračil smutek, bolest, radost, láska a vzpomínky. Vtrhla sem do jeho pokoje. "Lásko!," zakřičela jsem a objala ho. Drželi jsme se v objetí několik krásných minut, plakala jsem mu na rameno. "Proč si mi to neřek?," odtrhnu se.
"Nechtěl sem ti přidělávat další starosti, a bál jsem se že, už mě nebudeš mít ráda, nebudě chtít žít s klukem co má něco s mozkem. Jen sem tě nechtěl ztratit." "Lásko, miluju tě a nic nás nikdy nerozdělí," usměju se a políbím ho.

Kravina co?? :D

2. prosince 2009 v 16:09 *4 yOu*

Kravina co?? :D :D
Ae proč to nezkusit... :D Ani to nečtěte... :D

Chcete zvýšit návštěvnosť?? Tak si tento text dejte určite na blog! Obsahuje totiž hodně výrazů, které lidi často vyhledavají na seznamu!! No jako je to fikané ;)
Mám rád/a, když naleznu blog, kde jsou nějaké MP3 download zdarma ,nebo MP3 download free. To potom stahuju různé skupiny, třeba Chinaski, Kryštof, Red Hot Chili Peppers, nebo zpěvačky, třeba Madonna, Avril Lavigne, Britney Spears a podobně. Mám rád/a Harry Potter, a jsem zvědavý/á, jak se jmenuje sedmý díl Harryho Pottera a co na to Daniel Radcliffe, Emma Watson a Rupert Grint, teda Hermiona Granger a Ron Weasley. J. K. Rowling je skvělá spisovatelka. Nemám rád/a pivo. Láska je smrt. Sebevražda. Coca Cola. Santa Claus. Vánoce. Brigády. Eragon. Pán prstenů, Eliah Wood. Piráti z Karibiku, Orlando Bloom. Egypťan Sinuhet. Referáty na fyziku. Referáty na chemii. Čtenářský deník. Nokie, Samsung, MMS, mobily zadarmo. Pes. Kino. Čokoláda. Změřte si vaše IQ. ICQ. Malování na sklo. MP3 přehrávače zdarma. Nikdo mě nemá rád. Emo. Etno. E-e. Ementál. Brie. Bonifác. Hermelín. Servác, Pankrác. Jahodový koktejl. Outismus. Tenis, Basketbal. Snowboard. Dadaismus. Impresionismus. Funkcionalismus. Expresionismus. Naturalismus. Realismus. Pop Art. Modernismus. Tugendhat. Konstrukcionalismus (lol). George Sandová. Mika Waltari. Tolkien. Suchý, Šlitr. Wilsonová. Berdych. Tom Hanks. Elvis Presley. Játra na cibulce. Punk. Punks not dead. Rock. Pop. Metal. Jazz. Folk. Country. Techno. Rock n roll. RnB. Blues. Soul. Rep. Rap. Rab. Kot. MPZ Islandu. Chemická olympiáda. Rtutitka, solan drasličitý, drasloš, uhlec. Kouření škodí zdraví. SMS na Eurotel zdarma. SMS na T-Mobile zdarma. SMS na Vodafone zdarma. SMS zdarma. SMS. Zdarma. Jak být šťastný. Shrek. Tokio Hotel. Bill Kaulitz. Tom Kaulitz. Georg Listing. Gustav Schäfer. Devilish. Schrei. Zimmer 483
Hej.....tak podle mě je toto dost husté nemyslíte?????? dejte si to fšeci na bloček!!!!!!A hned!:-D