"Když něco opravdu chceš, celý Vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit."
(Paulo Coelho)

Únor 2009

Komu se podobáš??

28. února 2009 v 15:04 *4 yOu*
Ahojky, tentokrát sem byla na nejmenovaným blogu a našla sem tam stánku na který zjistíš komu z celebrit si podobná/ý!! Je to super! Ja sama sem to vyzkoušela! Nahrajete si tam svojí fotku a pak čekáte a vyjede vám seznam celebrit kterým jste podobný. Je to fakt super!! Já sama sem byla podobná třeba Katie Holmes, Mandy Moore nebo Penelope Cruz!!! Tak to zkuste a pak pište plsky komentíky komu ste byly podobný!! Diiky zatim....


http://www.myheritage.cz/rozpoznavani-obličejů-osobnosti?collage=1




Katie Holmes....






Mandy Moore.....







Penelope Cruz.....

Nějaký obrázky

28. února 2009 v 12:26 *4 yOu*
Ahojky tady máte nějaký obrázky. Můžete si je klidně okopčit....;)

Sheep

26. února 2009 v 19:03 OBRÁZKY
Ahojky tohle je ovečka šťestí, je pro všechny blogy!

Musíš ji do 10 minut dát na lbog jinak bude mít tvůj blog malou návštěvnost a smůlu!!

Tak dlouho neváhej ať to stihneš!!
Hodně šťestí..........

Polibek

26. února 2009 v 10:59 | Lucka |  Vlastní tvorba
Cítila jsem, jak si mě pomalu přitahuje k sobě a jak mě objímá okolo pasu. Viděla jsem jak se jeho obličej pomalu přibližuje k mému. Zavíral oči a naše rty poprvé splynuly v jeden krásný polibek. Byl to polibek, který trval vteřiny a já se po celou tu dobu vznášela vesmírem.
Odlepili jsme se od sebe a on se na mě podíval svýma krásnýma očima, svým pronikavým pohledem, jako by mi říkal miluji tě.
Potom mě jen tak políbil na tvář a odešel jako by se nic nestalo. Já tam stála v dešti na ulici, ale bylo mi to jedno, pořád sem se jakoby vznášela vesmírem. Ten pocit byl neodolatelný a jedinečný. Nikdo si to nedokáže představit. Tak sem tam tak stála ještě čtvrt hodiny, neschopná pohybu a potom sem jako omráčená šla domů.
Doma jsem ani nevečeřela a hned sem šla do postele. Pořád na něj musím myslet.
A tak jsem usínala, s myšlenkou na tu krásnou chvíli.



Hvězdy........

25. února 2009 v 10:11 | xD |  OBRÁZKY

Přátelství

24. února 2009 v 19:44 | :O) |  OBRÁZKY
Opravdových přátel máme málo a proto si jich musíme vážit.♥♥♥

3bithra

23. února 2009 v 17:03 | Lucka |  Čláánky
Ahojky tady je 3bithra:D klikněte a uvidíte sami!! Zaregistrujete se a hrajete!!A můžete vyhrát super ceny!! Tak hodně šťěstí!!


Klik: http://www.3bithra.cz/registration?inv=2604

Záhadná dívka 5.díl

22. února 2009 v 16:52 | Lucka S. |  Vlastní tvorba

Ahojky tak je tu další díl!!


Záhadná dívka

5.díl
Lucie Svobodová


Ráno, když se Lara probudila, tak se nasnídala a šla do školy.
Ve škole se nedělo nic zajímavého. Čas ubíhal rychle a Lara se nemohla dočkat, až půjde ke Stevovi a začnou s výcvikem.
Když škola skončila šla Lara domu, tam hodila tašku na zem, vzala si tašku s cvičebním úborem a šla s kamarádkou do posilovny, jak řekla rodičům. Ve skutečnosti šla ke Stevovi, na výcvik.
Když tam přišla, zazvonila a Steve jí otevřel, už jí čekal. "Ahoj Steve," pozdravila Lara. "Ahoj Laro, už sem tě čekal. Začneme hned, ukážu ti to tu a pak začneme." "Tak dobře," odpověděla Lara.
Šli dozadu na trávník. On to jen tak obyčejný trávník, byl to velký trávník a na něm byly všechny cvičící přístroje. Hrazda, koza, tyč a všechno možné. "Tak Laro tohle je překážková dráha a tady je velká zeď, na tu vylezeš a pak seskočíš dolů. Musíš se naučit nebát se výšek a skočit, ale neboj to se natrénuje. Všechno budeš umět, jako pravý špion." "Už se nemůžu dočkat. Začneme hned? Já se jenom převléknu do sportovního oblečení." "No vidím že nerada ztrácíš čas. To se mi líbí. Tak se do toho dáme. Ukážu ti kde máme koupelnu, pojď za mnou. Tam se můžeš převléknout." "Tak tady," ukázal steve když došli k skleněným dveřím. "Děkuju hned budu." "nepospíchej zatím připravím něco k pití. Určitě budeš mít žízeň. Běhání je vysilující." Steve odešel. Lara se převlékla. Byla to velká koupelna, prostorná a čistá. Byla tu vana i sprcha a záchod, umyvadlo a počkat dokonce dvě umyvadla jak si Lara všimla! Lara opravdu neztrácela čas. Byla za chvíli hotová. Vyběhla z koupelny v legínech a elastickém tričku. Vše oblečení jí velice padlo, sedlo jí a vypadala hezky. Ještě, aby jí vlasy nepadali, si udělala culík a zbylé vlasy spletla do copu.
Přišla na zahradu a Steve už měl připravené pití. "Tak výborně můžeme začít. Zkus si to tu nejdříve prohlídnout. Jen tak si to prohlídni a pak můžeš jít třeba na tu vysokou zeď, jak se ti bude chtít, jenom abys mi ukázala jak a co umíš. Tak se do toho dej."

Pokračování příště…..



Záhadná dívka díl 4.

13. února 2009 v 16:46 | Lucka S. |  Vlastní tvorba
Ahojky lidičky je tu další díl mé povídky. Omlouvám se trošku opožděně. :o)


Záhadná dívka

4.díl
Lucie Svobodová

"Ahoj já Steve. Ty budeš určitě Lara viď?", zeptal se jí Steve. "Jo to sem. Těší mě." "Mě taky takže já ti nejdříve vysvětlím jak to tady chodí a zejtra začneme s cvičením." "Tak jo sem pro.", usmála se Lara. "Takže když sem po škole přijdeš budeš se chovat jako doma.", pousmál se Steve. "Rob tě sem vždycky doprovodí. Viď Robe?", zeptal se Steve. "Jasně. Můžeš se na mě spolehnout." "Výborně. Takže sem přijdete a dáš si třeba něco k pití a začneme s cvičením. Nejdřív ti zejtra ukážu dráhu a tělocvičnu, no zkrátka všechno co tu máme." "Tak to je super už se těším", dodala Lara. "Opravdu to bude super, až začneme cvičit. Moc vám děkuju Steve." "Ale nemáš zač a co bys řikala na tykání?" "Tak jo super. Já sem Lara.", podala Lara ruku Stevovi. "Já sem Steve." A tak si začali tykat. "Tak dobře teď už nemám co k tomu říct. Snad jedině dobrou noc a uvidíme se zítra.", dodal s pousmáním Steve. "Děkuju Steve. Taky ti přeju dobrou noc a uvidíme se tedy zítra. A Robe já už domu trefím sama, ale děkuju." "Tak dobře dobrou noc Laro.", řekl jí Rob. "Dobrou a děkuju." "Neděkuj, bude to pro mě potěšením." "Tak jo dobrou noc zítra se uvidíme." A s těmito slovy Lara odcházela z domu. Když vyšla ven ovanul ji čerstvý, ale příjemný letní vzduch. Šla domů s pocitem že udělala dobrou věc. A rodičům to neřekne, není to sice nic tajného, ale nebude se s tím svěřovat nikomu. Zítra začne s výcvikem a bude umět ještě víc než teď, a že teď už toho umí dost. A tak šla až se najednou ocitla před jejím domem. Je to odtud kousek ke Stevovi, takže tam bude za chvíli. A tak otevřela dveře a vešla dovnitř. Rodiče se jí ptaly kde byla a ona jim řekla že byla u kamarádky a že je unavená, což byla pravda, a že si půjde lehnout. A tak šla nahoru do svého pokoje tam si zalezla pod peřinu, chvíli přemýšlela nad svým výcvikem a pak usnula.

Pokračování příště…..







Záhadná dívka 3. díl

5. února 2009 v 19:10 | Lucka |  Vlastní tvorba
Ahojky všichni kdo tenhle text teď čtete! Chci vám popřát hezký den. Doufám že si mojí povídku přečtete! Jinak první díl je v rubrice články, tam vlastně budou všechny díly. Tak si to užijte.

Záhadná dívka

Díl 3.

Lucie Svobodová

Když Lara přišla večer na smluvené místo, Rob už tam čekal. On byl snad všude vždycky jako první, pomyslela si Lara a zasmála se jen tak pro sebe. "Ahoj", pozdravila. "Ahoj, tak sem rád že si přišla.", odpověděl jí Rob. "Přece sme se domluvili a já domluvu dodržím.", pousmála se Lara. "Tak pudeme." "Počkej kam? Já myslela že zůstaneme tady.", odpověděla Lara. "Ty se snad bojíš? Nemáš čeho, jdeme k nám domů, k mému otci, s nim už to vyjednáme." "Tak jo.", řekla Lara. "Ale počkej bude to stát peníze?", ptala se. "Uvidíme, ale já myslím že ti to táta nechá zadarmo, protože jsi vážený host. Táta ještě nikoho takového neučil. Bude to pro něj čest.", dodal Rob s pousmáním. "Tak jo děkuju, pro mě to bude taky čest, aby mě učil tvůj otec.", odpověděla Lara. Byla i docela šťastná. Její pocity se nedali popsat. Měla radost, ale zároveň strach, cítila i vzrušení. Ale šla za Robem. Nebylo to daleko. Jenom přešli ulici, zabočili za roh a už jí Rob ukazoval že tohle je jejich dům. "Tak tohle je náš dům. Líbí se ti?", zeptal se jí Rob. "Je krásný. Nikdy v životě sem větší neviděla." Byl to opravdu veliký dům. Měl tvar takové pomyslné podkovy a okolo toho všeho byla obrovská zahrada a lesy. Byl to poslední dům v ulici. "Víš je tak velký protože tam máme tělocvičny na cvičení. Tam se taky budeš učit. Potom je tu taky venkovní dráha, ta je za domem." Lara byla udivená. Byl to opravdu velký dům."Moc hezký dům. Ještě sem takhle velký neviděla.", řekla Lara. "To říká každý když sem přijde, ale když tu bydlíš tak si na to zvykneš. Mě už to tak nepřipadá.", dodal Rob s pousmáním. "To ti věřím", pousmála se taky Lara. "Tak už půjdeme dovnitř a tam si to pořádně prohlídneš." "Tak jo, když jinak nedáš." A tak šly. Nejdříve tam byla velká železná brána, potom travnatý palouček s krásnými květinami a potom už vchodové dveře. Byly taky velké. Když vešli dovnitř, rozhlédla se Lara po místnosti a viděla obrazy které představovali různé lidi jak spolu zápasí. Podlaha byla pokryta linem a všude byly květiny. Přešly do další místnosti, to byl obývací pokoj. Byl stejně velký jako celá zahrada. Na jednom konci byla velká plazmová televize a na druhém velký gauč a křeslo do kterého by se vešly snad dva lidi najednou. Na sedačce seděl Steve.
Co se bude dít dál se dozvíte příště……..